Ošetřovatelské perspektivy 2023, 6(2):29-41 | DOI: 10.25142/osp.2023.013

PSYCHOSOMATICKÁ ZÁTĚŽ U NELÉKAŘSKÝCH ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ

Hana Hozová1, Yvetta Vrublová1
1 Ústav nelékařských zdravotnických studií, Fakulta veřejných politik v Opavě, Slezská univerzita v Opavě

Cíl: Cílem práce bylo zjistit rozsah psychosomatické zátěže u zdravotnických pracovníků nelékařů pomocí Meisterova standardizovaného dotazníku s doplněním pomocných otázek pro srovnání všech zatěžujících faktorů.

Metodika: Pro metodiku získání a zpracování dat byl použitý kvantitativně orientovaný průzkum, pracující s číselnými údaji, čímž bylo umožněno hlubšího poznání skutečnosti v její racionalitě. Číselné data jsou matematicky zpracována s použitím metod matematické statistiky. Lze předpokládat, že je možné do jisté míry takto měřit i zatížení personálu. K zhodnocení vlivu pracovní zátěže byl použit strukturovaný Meisterův dotazník od autora W. Meistera, doplněný o konkretizující otázky pro hlubší analýzu. Skupinový výběr tvořily dvě skupiny respondentů ze zdravotnických zařízení, celkem bylo rozdáno 600 dotazníků. Pro účel průzkumu a následného vzájemného posouzení výsledků byly dotazníky totožné pro obě skupiny, pouze do dotazníku zaměřeného na dobu zátěže při epidemii, byla vložena otázka, zda pracují respondenti na covidovém oddělení.

Výsledky: Záměrem práce, bylo poskytnout ucelený náhled zdravotnického nelékařského personálu na psychosomatickou zátěž v jejich náročné profesi. Poslední dva roky byly zatížené vzniklou epidemií a ovlivnily komplexní péči ve zdravotnictví. Prvotní získaná data byla rozšířená o sběr dat z i doby pandemie. Čímž byla zanalyzována zátěž zdravotnického nelékařského personálu z doby před a v době epidemie. Provedli jsme dva kvantitativní průzkumy s časovým odstupem. Výsledky průzkumu poukázaly na přetíženost nelékařského zdravotnického personálu v kontextu jednotlivých faktorů, s porovnáním dvou odlišných období se významně nelišily. Rozbor jednotlivých oblastí zátěže a posouzení důležitosti nastavených hypotéz s komplexními výsledky, předkládá empirická část.

Závěr: Závěr práce obsahuje doporučení pro praxi, které je vypracované na základě faktů průzkumného šetření. Analýza dat a výsledky šetření budou prezentovány v odborném periodiku.

Klíčová slova: psychická zátěž, stres, fyzická zátěž, syndrom vyhoření, ošetřovatelská péče

PSYCHOSOMATIC STRESS IN NON-MEDICAL HEALTH CARE WORKERS

Aim: The aim was to provide a comprehensive view of non-medical health care staff on the psychosomatic strain. The structured Meister questionnaire by the author S. Meister was used to assess the impact of workload.

Methodology: A quantity-oriented survey was used, working with numerical data, thus allowing a deeper understanding of reality in its rationality. Numerical data are mathematically processed via using methods of mathematical statistics. It can be assumed that it is possible to measure staff workload to some extent in this way. To assess the impact of workload, the structured Meister questionnaire by the author S. Meister was used, supplemented with more specific questions for a deeper analysis. The group selection consisted of two respondent groups from health care institutions, and a total of 600 questionnaires were distributed. The questionnaires were identical for both groups for the survey and the subsequent peer review of the results. Only the question of whether the respondents worked in the covid-19 Department was inserted into the questionnaire focused on the period of the epidemic burden.

Results: The results of the thesis present a comprehensive look at the high workload of non-medical health workers. The last two years have been burdened by the resulting epidemic and have affected comprehensive care in healthcare. The initial data obtained was extended by data collection from the time of the pandemic. Collected data enable an analysis of the burden on non-medical medical personnel from before and during the epidemic. We conducted two quantitative surveys with a time lag. The results of the survey indicated that the workload of non-medical health workers was extremely increased, comparing two different periods did not differ significantly. Analysis of individual areas of strain and assessment of the importance of set hypotheses with complex results is presented in the empirical part.

Conclusion: The conclusion of the thesis contains recommendations for practice, which are prepared based on the facts of the exploratory investigation. The data analysis and the results of the survey will be presented in a professional periodical.

Keywords: mental strain, physical strain, overload, burnout – psychological monotony, nursing care

Vloženo: 19. květen 2023; Revidováno: 18. září 2023; Přijato: 27. září 2023; Zveřejněno: 26. únor 2024  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Hozová H, Vrublová Y. PSYCHOSOMATICKÁ ZÁTĚŽ U NELÉKAŘSKÝCH ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ. Ošetřovatelské perspektivy. 2023;6(2):29-41. doi: 10.25142/osp.2023.013.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. ASPECTIO RESEARCH. BOZP. Stres na pracovišti a jeho specifika v odvětví zdravotnictví [online]. 2013, s. 19. [cit. 21. 1. 2022]. Dostupné z: http://bidi.monitorovani.eu/otevri_soubor.php?id=85.
    2. BILAVČÍKOVÁ, P. a KARAFIÁTOVÁ, M. Jak vnímají sestry pracovní podmínky a psychosociální zátěž [online]. Praha: Zdraví.euro.cz, 2010. [cit. 21. 6. 2020]. Dostupné z: https://zdravi.euro.cz/clanek/sestra/jak-vnimaji-sestry-pracovni-podminky-a-psychosocialni-zatez-454233.
    3. DEBSKA, G. et al. Psychometric properties assessment of the Meister questionnaire (Polish version) used in evaluating mental load among nurses. Medycyna pracy [online]. 2013. [cit. 18. 2. 2020]. ISSN 2353-1339. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24261248. Přejít k původnímu zdroji...
    4. HECZKOVÁ, J. Kompetence sester při podávání léčivých přípravků na pracovištích intenzivní péče [online]. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta: 2018. [cit. 17. 1. 2022]. Dostupné z: https://theses.cz/id/s40x4m/.
    5. KHSKHR. Hodnocení psychické zátěže při práci: Meisterův dotazník [online]. Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje, 2015. [cit. 8. 11. 2021]. Dostupné z: http://www.khshk.cz/elearning/kurs5/1_hodnocen_psychick_zte_pi_prci__meisterv_dotaznk_.html.
    6. KOUTNÁ, P. Stres jako rizikový faktor v práci sester příjmových ambulancí [online]. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií: 2013 [cit. 21. 6. 2020]. Dostupné z: https://theses.cz/id/olqe9z/.
    7. KRATOCHVÍLOVÁ, H. Psychická a fyzická zátěž všeobecných sester [online]. Brno: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta: 2017, s. 93. [cit. 21. 1. 2022]. Dostupné z: https://theses.cz/id/doyg96/.
    8. KRUCINOVÁ, P. Psychická náročnost profese všeobecné sestry. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií: 2011. 87 s. Bakalářská práce.
    9. KŘEPELKOVÁ, G. Syndrom vyhoření u všeobecných sester pečujících o pacienty s Alzheimerovou demencí. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta zdravotnických věd: 2014. 89 s. Diplomová práce.
    10. MAZOUCH, P. et al. Na všeobecnou sestru by měl studovat dvojnásobek lidí [online]. Praha: Medical Tribune, 2021. [cit. 17. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.tribune.cz/zdravotnictvi/na-vseobecnou-sestru-by-mel-studovat-dvojnasobek-lidi/.
    11. MZČR. Druhy zdravotní péče [online]. 2012. [cit. 21. 6. 2020]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/Cizinci/obsah/druhy-zdravotni-pece_2627_22.html.
    12. MZČR. Koncepce ošetřovatelství [online]. Věstník č. 9/2004, s. 2. Praha: 2004. [cit. 17. 2. 2021]. Dostupné z: https://www.mzcr.cz/vestnik/vestnik-9-2004/.
    13. NĚMCOVÁ, J. Nemocnicím chybí přes tisíc sester a stovky lékařů. Podívejte se, jak je na tom ta vaše [online]. Praha: iRozhlas, únor 2020. [cit. 21. 6. 2021]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/nemocnice-kde-chybi-sestry-lekari_2002210600_ pek.
    14. SEMECKÁ, B. Míra ošetřovatelské zátěže na úrazové ambulanci [online]. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta: 2014. [cit. 21. 6. 2020]. Dostupné z: https://theses.cz/id/uj9pos/12405265.
    15. SCHMOELLER, R. et al. Nursing workloads and working conditions: integrative review. Revista gaúcha de enfermagem [online]. 2011. [cit. 21. 6. 2020]. ISSN 1983-1447. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21988000.
    16. ŠEBLOVÁ, J. et al. Pandemie SARS-COV-2 a její dopady na psychické zdraví poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb [online]. Vědecký sekretář Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP, 2020. [cit. 17. 2. 2021]. Dostupné z: http://www.pneumologie.cz/novinka/1806/studie-heroes-dopady-pandemie-na-psychicke-zdraviposkytovatelu-zdravotnich-a-socialnich-sluzeb/.
    17. ŠTĚPANYOVÁ, G. Ministerstvo zdravotnictví zavádí psychosociální podporu zdravotníkům [online]. 2019. [cit. 17. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.mzcr.cz/tiskove-centrum-mz/ministerstvo-zdravotnictvi-zavadi-psychosocialni-podporu-zdravotnikum/.
    18. TICHÁ, N. Syndrom vyhoření u nelékařských zdravotnických profesích [online]. Pardubice: Univerzita Pardubice, Fakulta zdravotnických studií: 2020. [cit. 26. 1. 2021]. Dostupné z: https://theses.cz/id/pxex0m/.
    19. TEJKLOVÁ, J. Odolnost vůči stresu všeobecných sester [online]. Pardubice: Univerzita Pardubice, Fakulta zdravotnických studií: 2021. [cit. 17. 1. 2022]. Dostupné z: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/78732/TejklovaJ_OdolnostStresu_EH_2021.pdf?sequence=1&isAllowed=y.
    20. VEVERKOVÁ, L. a BEJVANČICKÁ. P. Determinanty ovlivňující psychickou a fyzickou zátěž všeobecných sester na ortopedické klinice. Odborný časopis Florence [online]. 2019. [cit. 17. 1. 2022]. ISSN 1801-464X. Dostupné z: https://www.florence.cz/odborne-clanky/florence-plus/determinanty-ovlivnujici-psychickou-a-fyzickou-zatez-vseobecnych-sesterna-ortopedicke-klinice/.
    21. WATERS, T. R. Introduction to ergonomics for healthcare workers. Rehabilitation Nursing [online]. 2010, vol. 35, no. 5, p. 185-191. [cit. 21. 6. 2020]. ISSN 2048-7940. Available from: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/j.20487940.2010.tb00050.x/abstract?deniedAccessCustomisedMessage=&userIsAuthenticated=false. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. YI, J. et al. A Key Factor for Psychosomatic Burden of Frontline Medical Staff: Occupational Pressure During the COVID-19 Pandemic in China. Frontiers in psychiatry [online]. 2021. [cit. 17. 1. 2022]. Available from: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33536948/. Přejít k původnímu zdroji...
    23. YUAN, S. C. et al. Influences of shift work on fatigue among nurses. Journal of nursing management [online]. 2011, vol. 19, no. 3, p. 339-345. [cit. 21. 6. 2020]. ISSN 1365-2834. Available from: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/j.20487940.2010.tb00046.x/abtract?deniedAccessCustomisedMessage=&userIsAuthenticated=false. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. ZÁKONY PRO LIDI. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. [online]. Praha, 2007. [cit. 17. 2. 2021]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2007-361.
    25. ZHANG, X. et al. Occupational Stress and Mental Health: A Comparison Between Frontline Medical Staff and Non-frontline Medical Staff During the 2019 Novel Coronavirus Disease Outbreak. Frontiers in psychiatry [online]. 2020. [cit. 17. 1. 2022]. ISSN 1664-0640. Available from: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33424651/. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. ŽÍDKOVÁ, Z. Využití dotazníků k hodnocení psychické zátěže při práci [online]. Brno: České pracovní lékařství, 2002. [cit. 17. 2. 2021]. Dostupné z: https://zdenka-zidkovapsvz.webnode.cz/_files/200000014-5ab3e5ca72/vyuzdotaz.pdf.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah