Ošetřovatelské perspektivy 2025, 8(2):13-24 | DOI: 10.25142/osp.2025.006

RIZIKO SYNDRÓMU VYHORENIA U SESTIER V ODBOROCH VNÚTORNÉHO LEKÁRSTVA

Alena Dziacka1, Jaroslava Bobeničová2
1 Katedra ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Trnavská univerzita v Trnave
2 Fakultná nemocnica s poliklinikou F. D. Roosevelta Banská Bystrica

Východiská: Syndróm vyhorenia často súvisí s dlhodobým vystavením pracovníkov náročným situáciám, nadmernému zaťaženiu a nedostatku odpočinku.

Cieľ: Cieľom výskumu bolo analyzovať súvislosť medzi rizikom vyhorenia u sestier a vybranými determinantmi.

Metódy: Informácie boli získavané dotazníkom Maslach Burnout Inventory, ktorý bol distribuovaný elektronickou (65 % ) a papierovou formou (35 %). Získané údaje od 120 respondentov, z toho 95 % žien, boli analyzované v programe SPSS na hladine významnosti p = 0,05 a Fischerovou metódou kombinovanej p-hodnoty.

Výsledky a diskusia: Najvyššie emocionálne vyčerpanie (74 %) bolo zistené u sestier na geriatrických oddeleniach, ktoré si však zároveň zachovali vysokú pracovnú efektivitu (62 %). Sestry s vysokoškolským vzdelaním II. stupňa vykazujú pozitívne pracovné uspokojenie (44 %), no vyššiu depersonalizáciu (61 %). U sestier s viac ako 41-ročnou praxou vzrastá riziko emocionálneho vyčerpania (82 %).

Závery: Cielená prevencia vyhorenia si vyžaduje komplexný prístup zahŕňajúci podporu medziľudských vzťahov, rovnováhu medzi prácou, osobným životom a budovanie odolnosti voči stresu.

Klíčová slova: riziko vyhorenia, sestra, vzdelanie, pracovisko, prax

RISK OF BURNOUT SYNDROME IN NURSES IN INTERNAL MEDICINE DEPARTMENTS

Background: Burnout syndrome is often associated with long-term exposure of workers to demanding situations, excessive workload and lack of rest.

Objective: The aim of the research was to analyze the association between the risk of burnout in nurses and selected determinants.

Methods: Information was obtained using the Maslach Burnout Inventory questionnaire, which was distributed electronically (65 %) and in paper form (35 %). Data obtained from 120 respondents, 95 % of whom were women, were analyzed in the SPSS program at a significance level of p = 0.05 and Fischer’s combined p-value method.

Results and discussion: The highest emotional exhaustion (74 %) was found in nurses in geriatric wards, who, however, maintained high work efficiency (62 %). Nurses with a second-level university education show positive job satisfaction (44 %), but higher depersonalization (61 %). Nurses with more than 41 years of experience have an increased risk of emotional exhaustion (82 %).

Conclusions: Targeted prevention of burnout requires a comprehensive approach that includes supporting interpersonal relationships, work-life balance, and building resilience to stress.

Keywords: burnout risk, nurse, education, workplace, practice

Vloženo: 4. červen 2025; Revidováno: 31. srpen 2025; Přijato: 7. září 2025; Zveřejněno: 11. březen 2026  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Dziacka A, Bobeničová J. RIZIKO SYNDRÓMU VYHORENIA U SESTIER V ODBOROCH VNÚTORNÉHO LEKÁRSTVA. Ošetřovatelské perspektivy. 2025;8(2):13-24. doi: 10.25142/osp.2025.006.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. BRINDLEY, P. G. et al. Psychological 'burnout' in healthcare professionals: Updating our understanding, and not making it worse. Journal of the Intensive Care Society [online]. 2019, vol. 20, no. 4, p. 358-362. [cit. 13. 3. 2025]. ISSN 2057-360X. DOI: 10.1177/1751143719842794. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. CAÑADAS-DE LA FUENTE, G. A. et al. Risk factors and prevalence of burnout syndrome in the nursing profession. International Journal of Nursing Studies [online]. 2015, vol. 52, no. 1, p. 240-249. [cit. 11. 3. 2025]. ISSN 1873-491X. DOI: 10.1016/j.ijnurstu.2014.07.001. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. CISHAHAYO, E. U. et al. Burnout among nurses working in critical care settings: a case of a selected tertiary hospital in Rwanda. International Journal of Research in Medical Sciences [online]. 2017, vol. 5, no. 12, p. 5121-5128. [cit. 17. 3. 2025]. ISSN 2320-6012. DOI: 10.18203/2320-6012.ijrms20175430. Přejít k původnímu zdroji...
    4. DALL'ORA, C. et al. Association of 12 h shifts and nurses' job satisfaction, burnout and intention to leave: findings from a cross-sectional study of 12 European countries. BMJ Open [online]. 2015, vol. 5, no. 9. [cit. 14. 3. 2025]. ISSN 2044-6055. DOI: 10.1136/bmjopen-2015-008331. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. DE PAIVA, L. C. et al. Burnout syndrome in health-care professionals in a university hospital. Clinics [online]. 2017, vol. 72, no. 5, p. 305-309. [cit. 17. 3. 2025]. ISSN 1980-5322. DOI: 10.6061/clinics/2017(05)08. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. IMRAMOVSKÁ, S. a MACHOVÁ, A. Psychické a fyzické faktory v profesi sestry v domácí péči. Florence [online]. 2015, roč. 11, č. 1-2, s. 19-22. [cit. 1. 3. 2025]. ISSN 2570-4915. Dostupné z: https://www.florence.cz/casopis/archiv-florence/2015/1/psychicke-a-fyzicke-faktory-v-profesi-sestry-v-domaci-peci/.
    7. LI, L. Z. et al. Nurse Burnout and Patient Safety, Satisfaction, and Quality of Care: A Systematic Review and Meta-Analysis. JAMA Network Open [online]. 2024, vol. 7, no. 11. [cit. 14. 3. 2025]. ISSN 2574-3805. DOI: 10.1001/jamanetworkopen.2024.43059. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. PLATIS, C., REKLITIS, P. and ZIMERAS, S. Relation between Job Satisfaction and Job Performance in Healthcare Services. Procedia - Social and Behavioral Sciences [online]. 2015, vol. 175, p. 480-487. [cit. 13. 3. 2025]. ISSN 1877-0428. DOI: 10.1016/j.sbspro.2015.01.1226. Přejít k původnímu zdroji...
    9. RADOSZ-KNAWA, Z. et al. Factors Influencing the Rationing of Nursing Care in Selected Polish Hospitals. Healthcare [online]. 2022, vol. 10, no. 11. ISSN 2227-9032. DOI: 10.3390/healthcare10112190. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. SOARES, J. P. et al. Use of the Maslach Burnout Inventory Among Public Health Care Professionals: Scoping Review. JMIR Mental Health [online]. 2023, vol. 10. [cit. 12. 3. 2025]. ISSN 2368-7959. DOI: 10.2196/44195. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. URBAN, J. Přestaňte se v práci stresovat: 44 doporučení pro ty, kteří nechtějí práci obětovat své zdraví. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5820-6.
    12. VÉVODA, J. et al. Motivace sester a pracovní spokojenost ve zdravotnictví. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4732-3.
    13. WORLD HEALTH ORGANIZATION [WHO]. Burn-out an "occupational phenomenon": International Classification of Diseases [online]. WHO, 2019. [cit. 15. 3. 2025]. Available from: https://www.who.int/news/item/28-05-2019-burn-out-an-occupational-phenomenon-international-classification-of-diseases.
    14. ŽIDKOVÁ, Z. Syndrom vyhoření. Dotazník MBI [online]. 2013. [cit. 3. 3. 2025]. Dostupné z: https://zdenka-zidkova-psvz.webnode.cz/metody/.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah