Ošetřovatelské perspektivy 2023, 6(2):13-27 | DOI: 10.25142/osp.2023.005

VEK AKO DETERMINUJÚCI FAKTOR ZDRAVOTNEJ GRAMOTNOSTI PACIENTOV S ARTÉRIOVOU HYPERTENZIOU

Mariana Magerčiaková1, Katarína Zrubáková1, Mária Novysedláková1, Marcela Ižová1, Mária Šupínová2
1 Fakulta zdravotníctva, Katolícka univerzita v Ružomberku
2 Katedra ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníctva SZU so sídlom v Banskej Bystrici, Slovenská zdravotnícka univerzita v Bratislave

Východiská: Artériová hypertenzia je hlavným rizikovým faktorom pre vznik ochorení srdca, obličiek a náhlej cievnej mozgovej príhody. V prevencii a liečbe artériovej hypertenzie ľudia potrebujú získavať relevantné informácie predovšetkým zo strany zdravotníckych pracovníkov, a teda aj sestier. Tieto sú však schopní implementovať do správania a konania zameraného na podporu zdravia iba v prípade, že majú istú úroveň zdravotnej gramotnosti.

Cieľ: Článok je zameraný na prezentáciu výsledkov pilotnej štúdie v jednotlivých doménach zdravotnej gramotnosti pacientov s artériovou hypertenziou vo vzťahu k veku respondentov.

Metódy: Zber údajov v rámci pilotnej štúdie bol uskutočnený prostredníctvom slovenskej verzie štandardizovaného meracieho nástroja Health Literacy Questionnaire (HLQ) na vzorke 96 respondentov.

Výsledky: Z dátového setu pilotnej štúdie boli extrahované výsledky podľa jednotlivých domén meracieho nástroja HLQ vo vzťahu k veku respondentov. Nakoľko vek je dôležitým atribútom pri vnímaní kvality života a postojov ku zdraviu, rozdelili sme súbor respondentov do štyroch tried. V rámci pilotnej štúdie sme sa zamerali na vzťah medzi úrovňou domény a jednotlivými štyrmi triedami vekových kategórií respondentov.

Diskusia: Zdravotná gramotnosť pacientov s diagnostikovanou artériovou hypertenziou je významný fenomén, ktorý determinuje kompenzáciu ochorenia a prevenciu často veľmi závažných komplikácií. HLQ ako komplexný merací nástroj zameraný na deväť domén zdravotnej gramotnosti umožňuje koncipovať detailný profil zdravotnej gramotnosti respondenta a identifikovať problematické oblasti, na ktoré je vhodné zamerať odporúčania či intervencie smerujúce k zlepšeniu zdravotnej gramotnosti.

Záver: Artériová hypertenzia predstavuje rizikový faktor ochorení srdca, ciev a životne dôležitých orgánov. V prevencii aj liečbe artériovej hypertenzie má nezastupiteľné miesto zdravotná gramotnosť ako schopnosť človeka získavať, chápať a využívať zdravotné informácie pre správne rozhodovanie v prospech svojho zdravia. Významné postavenie v podpore zdravotnej gramotnosti majú sestry, ktoré predstavujú početnú skupinu zdravotníckych pracovníkov, a ich vplyv v oblasti zdravotnej gramotnosti môže byť silný a výrazne pozitívny.

Klíčová slova: Zdravotná gramotnosť, artériová hypertenzia, pacient, vek, Health Literacy Questionnaire

AGE AS A DETERMINING FACTOR OF HEALTH LITERACY IN PATIENTS WITH ARTERIAL HYPERTENSION

Background: Arterial hypertension is the main risk factor for heart disease, kidney disease and sudden stroke. In the prevention and treatment of arterial hypertension, you will receive relevant information from healthcare professionals, including nurses. However, these are aimed at implementing behaviors and actions to promote health only if they have a certain level of health literacy.

Aim: The article is aimed at presenting the results of a pilot study in individual areas of health literacy with arterial hypertension in relation to the age of the respondents.

Methods: Data collection within the pilot study was carried out using the Slovak version of the standardized measuring instrument Health Literacy Questionnaire (HLQ) on a sample of 96 respondents.

Results: Results were extracted from the data set of the pilot study according to individual domains of the HLQ measuring instrument in relation to the age of the respondents. As age is an important attribute in the perception of quality of life and attitudes towards health, we divided the group of respondents into four classes. As part of the pilot study, we focused on the relationship between the domain level and each of the four age categories of the respondents.

Discussion: Health literacy of patients diagnosed with arterial hypertension is an important phenomenon that determines the compensation of the disease and the prevention of often very serious complications. The HLQ, as a complex measurement tool focused on nine domains of health literacy, allows to conceive a detailed profile of the respondent's health literacy and to identify problematic areas on which it is appropriate to focus recommendations or interventions aimed at improving health literacy.

Conclusion: Arterial hypertension is a risk factor for diseases of the heart, blood vessels and vital organs. In the prevention and treatment of arterial hypertension, health literacy has an irreplaceable place as a person's ability to acquire, understand and use health information for making the right decisions in favor of his health. Nurses, who represent a large group of healthcare professionals, have an important position in the promotion of health literacy, and their influence in the field of health literacy can be strong and significantly positive.

Keywords: Health literacy, arterial hypertension, patient, age, Health Literacy Questionnaire

Vloženo: 14. říjen 2022; Revidováno: 4. leden 2023; Přijato: 22. leden 2023; Zveřejněno: 26. únor 2024  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Magerčiaková M, Zrubáková K, Novysedláková M, Ižová M, Šupínová M. VEK AKO DETERMINUJÚCI FAKTOR ZDRAVOTNEJ GRAMOTNOSTI PACIENTOV S ARTÉRIOVOU HYPERTENZIOU. Ošetřovatelské perspektivy. 2023;6(2):13-27. doi: 10.25142/osp.2023.005.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Akční plán rozvoje zdravotní gramotnosti (AP č. 12). In: Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí [online]. Pracovní skupina č. 12. Praha: MZ ČR, 2014. [cit. 22. 9. 2022]. Dostupné z: https://www.databaze-strategie.cz/cz/mzd/strategie/akcni-plan-c-12-rozvoj-zdravotni-gramotnosti.
    2. BÁRTLOVÁ, S. et al. Zdravotní gramotnost u vybraných skupin obyvatelstva Jihočeského kraje. Praha: Grada Publishing, 2018. ISBN 978-80-271-2201-1.
    3. BEAUCHAMP, A. et al. Distribution ofhealth literacy strengths andweaknesses across sociodemographic groups: a cross-sectional survey using the Health Literacy Questionnaire (HLQ). BMC Public Health [online]. 2015, 15, 678. [cit. 22. 9. 2022]. ISSN 1471-2458. Available from: https://bmcpublichealth.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12889-015-2056-z#citeas. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. ČEPOVÁ, E., KOLARČIK, P. a MADARASOVÁ GECKOVÁ A. Konceptualizácia zdravotnej gramotnosti a validizácia slovenskej verzie Dotazníka zdravotnej gramotnosti HLQ™. In: Zborník príspevkov z 9. celoslovenskej konferencie Psychológie zdravia s medzinárodnou účasťou [online]. Košice: Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, 2014. [cit. 4. 10. 2022]. Dostupné z: http://www.upjs.sk/public/media/0455/psychologia_zdravia2014.pdf.
    5. ČEPOVÁ, E., KOLARČIK, P. a MADARASOVÁ GECKOVÁ, A. Zdravotná gramotnosť, metóda ako zlepšiť zdravie populácie a jej využitie vo verejnom zdravotníctve. Zdravotníctvo a sociálna práca [online]. 2017, vol. 12, no. 1, p. 24-32. ISSN 1336-9326. [cit. 4. 10. 2022]. Dostupné z: https://coherentsite.files.wordpress.com/2016/06/cepova_2017_28-36.pdf.
    6. DEYOUNG, S. Teaching Strategies for Nurse Educators. New Yersey: Pearson Education, 2009. ISBN 0-13-179026-9.
    7. DICKENS, C. and PIANO, M. R. Health literacy and nursing: un update. The American Journal of Nursing. 2013, vol. 113, no. 6, p. 52-57. ISSN 1538-7488. Available from: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23702767/. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. GOODHART, A. K. Hypertension from the patient's perspective. British Journal of General Practice [online]. 2016, vol. 66(652): 570. [cit. 22. 9. 2022]. ISSN 1478-5242. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5072901/. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. HAWKINS, M. et al. The Health Literacy Questionnaire (HLQ) at the patient-clinician interface: a qualitative study of what patients and clinicians mean by their HLQ scores. BMC Health Services Research [online]. 2017, vol. 17, no. 1, 309. [cit. 22. 9. 2022]. ISSN 1472-6963. Available from: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28449680/. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. HOLČÍK, J. Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost. Brno: Masarykova univerzita, 2010. ISBN 978-80-210-5239-0.
    11. KOLARČIK, P. et al. Validation of Slovak version of Health Literacy Questionnaire. European Journal of Public Health [online]. 2015, vol. 25, no. 3. ISSN 1464-360X. [cit. 4. 10. 2022]. Available from: https://academic.oup.com/eurpub/article/25/suppl_3/ckv176.151/2579005. Přejít k původnímu zdroji...
    12. MOHAMMED, G. T. and ABU-ELMATTY, M. Hypertension: Health Literacy and its Effect on Patient´s Self-Monitoring, Knowledge and Medication Adherence. Journal of Health, Medicine and Nursing [online]. 2020, vol. 70. [cit. 22. 9. 2022]. ISSN 2422-8419. Available from: https://core.ac.uk/download/pdf/327152248.pdf.
    13. OSBORNE, H. Health Literacy From A to Z. New York: Aviva Publishing, 2018. ISBN 978-1-947937-13-0.
    14. OSBORNE, R. H. et al. The grounded psychometric development and initial validation of the Health Literacy Questionnaire (HLQ). BMC Public Health [online]. 2013, vol. 13, no. 1, p. 1-17. [cit. 22. 9. 2022]. ISSN 1471-2458. Available from: https://bmcpublichealth.biomedcentral.com/articles/10.1186/1471-2458-13-658. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. WEISS, B. D. and PALMER, R. Relationship between health care costs and very low literacy skills in a medically needy and indigent Medicaid population. The Journal of the American Board of Family Practice [online]. 2004, vol. 17, no. 1, p. 44-47. [cit. 2. 9. 2022]. ISSN 1544-8770. Available from: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/15014052/. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. WILLIAMS, B. et al. ESC/ESH Guidelines for the management of arterial hypertension. European Heart Journal [online]. 2018, 39, p. 3021-3104. [cit. 22. 9. 2022]. Available from: https://www.eshonline.org/esh-content/uploads/2018/10/Download-1.pdf. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. WORLD HEALTH ORGANIZATION. Background Note: Regional Preparatory Meeting on Promoting Health Literacy. ECOSOC, 2009.
    18. ŽIAKOVÁ, K. et al. Ošetrovateľský slovník. Martin: Osveta, 2009. ISBN 978-80-8063-315-8.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah